Již za století desátého ctili myslivci v Ardennách sv. Huberta jakožto vyvoleného patrona svého a slavili výroční památku jeho po ukončení podzimních honů dne 3. listopadu.

Časem oblíbili si na uctívání jeho obětovati prvotinky i desátky zvěře do roka ulovené. Přímluvy sv. Huberta ovolávali se myslivci i jiní lidé obzvláště v nebezpečenstvích na honbách, zejména když pokousáni byli od vlků nebo psů, odtud vzýván sv. Hubert jakožto patron proti vzteklině. Svatý Hubert bývá obrazován obyčejně jako myslivec klečící před jelenem s parohama, mezi nimiž jest zářící kříž. Podnět k tomu dala myslivecká pověsť, že prý Hubert, pokud ještě žil po světsku, vyjel si kdysi do lesa na lov, jemuž byl vášnivě oddán, a spatřil pojednou statného jelena s lesknoucím se křížem mezi parohama, což prý ho tak dojalo, že klesl na kolena a zvolal: "Jáť, o pane, jsem příčinou utrpení tvého!" Tento zjev uvedl ho dle pověsti na cestu pokání.

(Text je převzatý s minimální jazykovou úpravou z publikace "Životopisy svatých"; vydané v Praze v roce 1899. Text je přepsán včetně dobového pravopisu, nejedná se tedy o negramotnost administrátora.)

(vidění sv. Huberta)