Count Franz Anton von Sporck

František Antonín hrabě Špork

Panství F. A. hraběte Sporcka - část II.

Když jsem před dvěma lety přednášel v zastoupení paní ředitelky muzea v Lysé první díl tohoto tématu, netušil jsem, že jeho dokončení padne na mě a už vůbec ne to, že to bude úkol tak nadmíru nesnadný.

Složitost spočívá v tom, že ve většině pramenů se donekonečna opakují staré chyby. Pro názornost uvedu jen velmi rozšířené tvrzení o tom, že prý Sporck založil ŘSH až v roce 1723 jen proto, aby jeho insignie připjal jako prvnímu císaři Karlu VI. na korunovačním honě v Brandýse, které je takto mylně uvedeno v osmi knihách. Druhým a možná daleko větším nesmyslem je tvrzení o tom, že se původní odznaky ŘSH, které Sporck jako Velmistr přiděloval novým členům vůbec nedochovaly. Dnes víme, že jich existuje nejméně šest v soukromých sbírkách, o tom prvním exempláři se ví od roku 1994.

Hlavním problémem při zpracování této druhé části bylo však znepřístupnění archivu v Lysé nad Labem, ke kterému došlo v důsledku dlouhodobé nemoci již vzpomenuté ředitelky muzea paní Renaty Čančíkové, která mi vždy vycházela velmi ochotně vstříc. Úkol mi však byl zadán a bylo potřeba se s ním vypořádat se ctí a tedy ověřit spoustu informací jinými cestami. Na svou obhajobu však předem připomenu na úvod, že snad jediné a nikým nezpochybňované údaje o rozsahu Sporckova majetku jsou z jeho daňového přiznání z roku 1703, a to jen díky tomu, že v té době ještě neexistovali daňoví kontroloři. Rozpory právě tady, jak sami za chvíli poznáte, určitě jsou a proto si o to více pokaždé uvědomíte, že se všemi historickými daty je vždy nutno dlouho manipulovat s reservou a skutečně je ověřovat ze všech možných stran a pomocí nejrůznějších zdrojů. Tato nutnost či spíše povinnost však připadne komukoliv, kdo hledá v neprobádaných a doposud stále temných koutech našich i bezpochyby cizích archivů.

O panství Choustníkovo Hradiště, které tvořilo šest dalších obcí, víme poměrně dobře, že jej od Leopolda Viléma, markraběte Bádenského koupil v roce 1664 za 66.000 zlatých generál Jan Sporck a náš František Antonín se ho ujal o dvacet let později v rámci vypořádání dědictví. K výčtu výměr polností, počtu domů a žijících osob jen tolik, že za jeho působení tu nejdříve vznikla vesnice Ferdinandov a Kuks. Mezi těmito obcemi je z historického hlediska zajímavý rozdíl snad jen v tom, že obyvatele Kuksu považoval Sporck vesměs za služebnictvo a proto jim výrazně ulevoval od robot. Podstatná část kukských poddaných byla od roboty osvobozena úplně a zbývajícím poddaným bylo umožněno splnit část svých povinností také formou přechodného vyživování a ubytování císařského vojska, které tudy pravidelně procházelo, například v letech 1699 až 1704 v období příprav na válku o dědictví španělské. Ve vzpomenutém daňovém přiznání z roku 1703 bylo panství Choustníkovo Hradiště ohodnoceno částkou 87.080 zlatých, když k původní pořizovací ceně byly připočteny náklady na rozsáhlé meliorace zemědělských pozemků. Na to, že v té době již stál zámek a hospitál v Kuksu se prostě účelově zapomnělo.

Obec Choustníkovo Hradiště byla zřejmě zbudována na místě původně staroslovanského osídlení. Od roku 1316 je známa jako Hradiště, v první polovině 16. století byla povýšena na městečko. Od roku 1848 je uváděna jako Hradiště Choustíkovo, když takto byla poprvé pojmenována Františkem Palackým po jednom z prvních majitelů panství Heřmanu z Choustníku. Současný název se používá až od roku 1923. Na zdejším zámku František Antonín nikdy trvale nebydlel, na rozdíl od svého otce generála Jana Sporcka, který jej užíval až do své smrti v roce 1679. Pokud se přes toto mé tvrzení z některých pramenů dozvíte o náročných stavebních úpravách původního hradu, zahájených v roce 1703, tak ty souvisely se zřízením kláštera anunciátek, jehož představenou byla Sporckova starší dcera Marie Eleonora Františka (1687-1717). Ta se svými překlady významně podílela na Sporckově propagačně-literární činnosti. Pan profesor Preiss dokonce uvádí, že nebýt Eleonořiny překladatelské činnosti, nebyla by přítomnost celestýnek v Čechách téměř vůbec patrná. Po její předčasné a nečekané smrti se anunciátky i se Sporckovou pomocí přestěhovaly na Nové Město v Praze. Někdejší klášterní budova po roce 1754 sloužila jako sýpka a nakonec postupně podlehla působení času. Stavební materiál byl rozebrán a používán jinde.

O postupu při stavbě obce Kuks a celého kukského komplexu, včetně působení Matyáše Bernarda Brauna a ostatních umělců ve Sporckových službách, jsem se dostatečně zmínil již v publikaci z roku 1998, takže pro bližší popis nám zůstává jen ověření jednotlivých dat. Stavba osady a lázní v Kuksu byla skutečně zahájena v roce 1692, lázně prokazatelně fungovaly již v roce 1695 a jejich první stavební fáze byla dokončena v roce 1697 v souvislosti s nápravou škod způsobených tehdy ničivou dubnovou povodní. V úředních protokolech je v tomto roce poprvé jmenovitě doložen lázeňský mistr, kterým byl Matěj Ježek, původem z Jaroměře. Za zcela zásadní časový zlom ve výstavbě lázeňského komplexu můžeme považovat rok 1708, kdy bylo dokončeno položení lázeňského vodovodu pro šestero lázní mužských a šestero lázní ženských, chudině byly pak určeny další dvě vany, a období let 1710 – 1711, kdy vrcholily závěrečné stavební práce.

O vsi Starý Ples u Josefova, která je zřejmě nejstarším dokladem o osídlení na okrese Náchod, a kterou od konce 14. století vlastnil Jan Ples z Plesu, se například profesor Preiss zmiňuje pouze jedinou větou s tím, že je Sporck vlastnil údajně jen v letech 1689-1698, kdy zde podnikl několik blíže neurčených stavebních úprav. Původně byla totiž součástí statku v Hořiněvsi, který v roce 1674 koupil generál Sporck od Jana Václava z Gallasu v úhrnné sumě 206.000 zlatých. Starý Ples byl kdysi součástí smiřického panství. Jeho část připadla v dědickém vypořádání Ferdinandu Leopoldovi, tedy mladšímu bratru našeho Sporcka. František Antonín však zpočátku tento majetek jako poručník spravoval, a tak zřejmě inspirován záznamy urbáře smiřického panství z roku 1588 o tom, že zde v lese zvaném Rasošky … je rozličného dříví, dostatek zajíců, srn, jelenů, ba i svině zde často bejvají a množství ptactva pernatého přebývá …. statek Ples se všemi polnostmi a lesy od svého bratra dne 1.10.1686 koupil. Na návrší tam dal nejdříve v roce 1690 postavil kapli, která byla poprvé na území Čech zasvěcena svatému Hubertu, můžeme to zcela oprávněně považovat za předobraz budoucího vzniku Řádu svatého Huberta. A navíc skutečnost, že vzápětí dal poblíž postavit i malý lovecký zámeček a oboru, přesně zapadá do počátku jeho loveckých aktivit, protože z té doby už máme z Lysé nad Labem a okolí první písemné zmínky o věhlasu Sporckovy dvanáctičlenné kapely trubačů. Stejně tak i následný prodej tohoto panství 25.2.1698 Janu Josefu Sternberkovi k arondaci panství opočenského, znovu zcela logicky zapadá do doby, kdy Spock zvolil už jako své hlavní sídlo Kuks a většinu svých loveckých aktivit se chystal plně rozvíjet právě zde. Jak již dobře víme na Kuksu stavební ruch nikdy neutichl, zatímco zámeček plesský je v Tereziánském katastru z let 1747-1757 připomínán již jen jako … zbytky dřevěného zámečku … a kolem roku 1864 zanikl úplně. Zůstaly po něm jen některé místní názvy a zákres na mapě Jana Kryštofa Müllera z roku 1720, svědčící o tom, že ještě kolem roku 1700 k němu dali Sternbergové zbudovat ze svého letního sídla ve Smiřicích novou cestu, vroubenou alejí lip a jeřábů. Naproti tomu osmiboká barokní kaple svatého Huberta, která byla velkoryse postavena i se sakristií a márnicí na severní straně, byla roku povýšena na filiální farní kostel a koncem 18. století zde byl zřízen také hřbitov.

O pražském majetku Sporcků se ví podrobně to, prvním rodovým palácem byl renesanční dům v Panské ulici. Arkády na jeho nádvoří dal starý generál Sporck vyzdobit freskami zobrazující jednotlivá panství. Sporck sám jej obýval již jako student Učení pražského, a když jej zdědil, přepustil jej svobodnému pánu Františku Vratislavovi z Mitrovic, aby ho od něj získal zpět v roce 1702 za odstupné 7.500 zlatých. Nový majitel totiž kupní cenu nikdy nezaplatil a odstupné účtoval za údajně provedené stavební úpravy a nové vybavení nábytkem. Podoba domu a některé prvky jeho vnitřní vybavení jsou podrobně zachyceny na kresbách a náčrtcích Sporckova synovce, pozdějšího biskupa Jana Rudolfa Sporcka.

Vzpomeňme si na Starý Ples a tento dům, a pak nás nepřekvapí, že prvek prodeje a opětného odkoupení sporckovského majetku se v archivech objeví ještě potřetí v souvislosti s prodejem panství Lysá nad Labem Františku Josefu hraběti Černínovi v roce 1722, které si Sporck vzal po pěti letech zpět. Z dnešního pohledu však v tomto případě šlo spíše o ekonomický pronájem tohoto panství neúměrně zadluženému hraběti Černínovi, protože Sporck ho nepotřeboval. V té době již trvale sídlil v Kuksu, ale na Lysé si pro svou loveckou potřebu vyhradil jen užívání zámečku Bon-Repos.

Některé prameny uvádějí, že o opětovné získání domu v Panské ulici Sporck usiloval jen proto, aby měli při studiích kde přebývat jeho synovci. Zřejmě to bude pravda, protože v té době již od roku 1699 vlastnil daleko větší palác zakoupený hraběte Karla Jáchyma Bredy v Hybernské ulici, za který zaplatil částku 26.400 zlatých. V daňovém přiznání byl však v roce 1703 opět zcela účelově ohodnocen jen částkou 20.000. Sluší se však především připomenout ne daňový únik, ale to, že vedle něj dal Sporck postavit první operní divadlo nejen v Praze, ale v celé střední Evropě. Slavnostně bylo otevřeno ke dni hraběcích jmenin v roce 1701, a sloužilo svému účelu až do roku 1725, kdy se Sporckem podporovaná společnost umělců natrvalo přestěhovala do Kuksu. Zakrátko na to se sem nastěhovali jiní operní umělci, které Sporck podporoval částkou 300 zlatých ročně, což pro něj bylo především otázkou společenské prestiže. U četných komedií, provozovaných současně v Praze a v Kuksu, hrabě zdůrazňoval jejich umravňující působení na široké vrstvy. Požadoval, aby se lidu skýtalo mravní naučení buď odměnou ctností nebo potrestáním neřesti, protože to, co oko vidí, se vždy vryje do představivosti hlouběji, než to, co ucho slyší. Protože pražské divadlo bylo na rozdíl od kukského stále dřevěné a během představení se v té době pochopitelně svítilo svíčkami, došlo zcela logicky k požáru i přesto, že vnitřní dřevěné stěny byly preventivně obezděny a k tomu bylo divadlo vybaveno některými protipožárními prvky - u dvou nouzových východů stálo osm kádí s vodou a čtyři stříkačky. Přes tato opatření se požár, ke kterému došlo v průběhu představení za Sporckovy účasti v dubnu roku 1733, podařilo uhasit až po třech hodinách. Vše, co tu z éry Sporcka zbylo, vzalo za své v roce 1757 při pruském bombardování Prahy, kdy divadlo shořelo úplně.

Z výsledků svého vlastního pátrání mohu potvrdit, že v Praze nepobýval Sporck nijak často a zřejmě také jen velmi nerad. Praha mu totiž až příliš intenzivně připomínala jeho nenaplněné politické tužby a tak se zde zdržoval většinou jen proto, aby s nejrůznějšími obchodními partnery dohodl realizaci svých edičních aktivit při vydávání překladů naučných, lékařských, filosofických a náboženských knih. Ve své knihovně tu měl přes deset tisíc svazků, ale nejdůležitější knihy však přechovával v Domě filosofů v Kuksu, který se stal jakýmsi předobrazem Akademie věd. Praha byla pro Sporcka také místem, kde navazoval kontakty v uměleckých kruzích, které pak byly stále častěji realizovány v Kuksu.

Dům v Hybernské ulici byl Sporckovými následníky nejdříve v roce 1783 opraven a v letech 1791-92 nákladně renovován. Poslední rozsáhlé opravy zde proběhly v letech 1923-1925. Každý návštěvník Prahy jej najde velice snadno jako Sweerts-Sporckův palác, nachází se totiž hned vedle současného sídla ČSSD.

V dlouho slibovaném vydání knihy o hraběti Sporckovi v nakladatelství Paseka, které je přepracovanou a doplněnou prací profesora Preisse z roku 1981, jsem nalezl mnoho nového a poučného, stejně tak jako ostatně pokaždé při pátrání o osudech dodnes nedoceněné osobnosti Sporckově.

 

ing. et ing. František Bezděk

Řád svatého Huberta se sídlem na Kuksu

Sídlo

Řád svatého Huberta 
se sídlem na Kuksu
544 43 Kuks
okres Trutnov
Česká republika

Kontakty

E-mail: webmaster@radsvatehohuberta.cz

Newsletter

© 2020 Řád sv.Huberta. Všechna práva vyhrazena.

Please publish modules in offcanvas position.