Nadační listina
hraběte Františka Antonína Sporcka
My Karel šestý, z Boží milosti zvolený římský císař, po všechny časy rozmnožitel říše, německý, španělský, uherský, český, též dalmatský, chorvatský a slavonský král, arcivévoda rakouský, markrabí moravský, vévoda ucemburský a slezský a markrabí lužický etc.vyznáváme veřejně tímto listem a oznamujeme každému:
Že zemřelý František Antonín hrabě ze Sporcku obdržel od někdy Našeho vysoce ctěného pana otce, císaře Leopolda prvního, Jeho lásky, slavné paměti na svou nejpoddanější prosbu ze dne 5. srpna r. 1700 s výhradou, že obdrží nejjasnější potvrzení nadační listiny, kterou v budoucnu vystaví, nejvyšší povolení, že může zříditi špitál pro vydržování několika chudých a neduživých lidí a to pod správou a dozorem řádu Milosrdných bratří svatého Jana de Deo, a že může věnovati na to své dva statky Choustníkovo Hradiště a Konojedy.
Na to pak sestavil /sc. hrabě Sporck/ 20. listopadu 1731 závěť a v ní v paragrafu sedmém a osmém odkázal jedině statek Choustníkovo Hradiště s příslušenstvím a připojenými součástmi, jakož i zbývající peníze, které by ještě zůstaly po odečtení aktiv, jež určil jinam, při tom se však odvolal na dříve zřízenou fundační listinu. Poněvadž však po smrti shora řečeného fundátora byly nalezeny v této věci dvě fundační listiny z roku 1696 a 1711 a ukázaly se závady, pokud jde o proveditelnost těchto různých fundačních listin, prosili nás nejponíženěji jak Anna Kateřina hraběnka ze Sweerts a Sporcku, rozená hraběnka ze Sporcku, zbožná naše milá, jakožto pozůstalá fundátorova dcera a dědička, jakož i důstojný Fr. Michael Schvanda, provinciál řádu Milosrdných bratří, zbožný náš milý, abychom milostivě nařídili autorisovanou komisi za tím účelem, aby upravila tyto dvě fundační listiny, pokud jde o jejich proveditelnost, s výhradou Našeho nejvyššího potvrzení, nebo aby objasnila, která z nadačních listin je nejlépe proveditelná. Nato jsme příslušnému úřadu poručili, aby zařídil zmíněnou komisi; ta uznala za nejlépe proveditelnou fundační listinu z r. 1711, načež byla úprava shrnuta do návrhu, zařízena, vystavena zřízenou komisí jakož i oběma stranami a zaslána Nám k nejvyššímu potvrzení. Tato fundační listina s tak zvaným dodatkem, na němž se komise dohodla, zní doslovně takto:
Fundace Choustníkovo Hradiště.
Ve jménu nejsvětější nedílné Trojice, Boha otce a syna a Ducha svatého amen. Já František Antonín svaté římské říše hrabě ze Sporcku, pán na Lysé, Konojedech, Choustníkovu Hradišti a Heřmanicích, etc., Jeho Milosti římského císaře skutečný, tajný rada, komoří a královský místodržící v království českém etc. oznamuji za sebe, své dědice a budoucí tímto listem všem: Ježto podle jasného učení naši jedině spasitelné katolické církve lidský život má směřovati jedině k větší cti a slávě toho, k jehož podobě byl člověk stvořen, jakož i k stálé lásce a milosrdenství k bližnímu, zvláště pak k chudým a stísněným osobám, rozhodl jsem se po zralé úvaze, na vlastní podnět a ze svobodné, nenucené vůle, abych projevil jisté uznání a vděčnost za rozmanité milosti, které Nejvyšší udělil mně a mému v Pánu odpočívajícímu, vysoce ctěnému panu otci, a za bohatě propůjčené požehnání pozemských statků – pro větší Boží slávu, pro čest a chválu blahoslovené a dědičným hříchem neposkvrněné panny a matky Boží Marie, jakož i pro podporu spásy a blaha křesťanských duší, hlavně však pro vydržování některých chudých, zbědovaných a ubohých lidí založiti špitál, získav předběžné nejmilostivější povolení jmenované nejvyšší Jeho císařské a královské
Milosti, mého nejmilostivějšího císaře, Krále a dědičného pána,jakož i patřičné plnoprávné potvrzení Jeho biskupské Důstojnosti /:titul:/ pana biskupa v Králové Hradci jakožto místního ordináře. Poněvadž pak hlavní náležitost každé nadace a tedy i této špitální fundace pozůstává hlavně v tom, že jak zmínění chudí lidé, tak i ostatní osoby, jichž je k tomu třeba, jsou opatřeni dostatečnou výživou a životními prostředky, daruji a věnuji mocí tohoto fundačního
listu k tomu účelu – podle uděleného nejmilostivějšího povolení Jeho císařské a královské Milosti z 5. Srpna 1700 – své celé dědičné panství Choustníkovo Hradiště, ležící v královéhradeckém kraji, s přivtěleným statkem Heřmanicemi, v rozsahu, jak jsem je užíval nebo mohl užívati já, zmíněný můj nebožtík otec a všichni dřívější majitelé – se vším příslušenstvím, právy a spravedlnostmi, s přítomnými i zběhlými, usedlými i neusedlými poddanými a úhrnem s veškerým příslušenstvím – a to tímto způsobem, že z příjmů, plynoucích z uvedeného panství, které dají po odečtení obvyklých hospodářských a jiných vydání přibližně 8 500 zlatých čistého ročního výnosu /:a to tehdy, bude-li v Kuksu vystavěna budova, jejiž náčrt je nakreslen v přiloženém plánu čís. 1.,který byl k tomu účelu vytvořen, neboť jinak, byl-li bych podle nevyzpytatelné Boží vůle z tohoto pomíjivého světa odvolán dříve, než by byly všechny věci zařízeny podle plánu a trvalo-li by tudíž vystavění budovy mnoho let, má býti nicméně můj úmysl po mé smrti proveden a chudí mají býti ubytováni a vydržováni v jiných vhodných domech pokud nebude _:špitál:/ úplně dostaven:/ má býti každého roku použito 8 000 zl. rýnských níže uvedeným způsobem:
1./ určitě chci a přeji si, aby ve zmíněném špitálu bylo vydržováno mocí této mé nadace a podle níže uvedené specifikace, označené # is , sto chudých a stísněných mužů /:mezi ty mohou býti před jinými vybráni
zdejší poddaní, potom, vysloužilí staří a neduživí vojáci; nebude-li pak těchto, obyvatelé z okolních a sousedních míst; avšak všichni zde uvedení mají se vykázati potvrzením o dobrém a čestném chování:/. Uváživ však,
že by výše uvedené příjmy, plynoucí z panství Choustníkova Hradiště, nepostačovaly pro takový počet lidí, věnuji a přidávám za tím účelem a abych zabránil případnému nedostatku, kapitál 100 000 zlatých rýnských,
který má býti uložen na bezpečném místě na 6% úroky. Z obou příjmů, plynoucích z panství a z kapitálu, má a může býti vydržováno podle nadace těchto sto chudých mužů, z nichž na každého se počítá s roční částkou 80 zl.
rýnských; to tedy vydá /pro sto mužů/ úhrnem 8 000 zl. Poněvadž pak pro tento účel.
2./je třeba dvou špitálních správců, kteří mají povinnost podle zvláštní instrukce, která je také níže připojena, uvedené lidi udržovati ve svornosti, opatřovati je nutnými věcmi a přidržovati je k dennímu slyšení
svatých mší a obvyklých modliteb, při nichž mají /se tito chovanci/ vzpomínati příští spásy mých v Pánu zesnulých nejmilejších rodičů jakož i mé duše a mého celého hraběcího rodu; /těmto správcům patří po 200 zl. ročně,
činí celkem 400 zl. Potom
3./ pro kuchyňského písaře, kterým má býti neženatá osoba a který má opatřovati jídlo a pití a musí o tom měsíčně skládati účty správci špitálu, ročně 100 zl., Dále
4./ pro dva kuchaře, kteří mají připravovati jídlo pro chudé špitálníky, na výživu a plat po 100 zl. ročně; pro dva kuchařské pomocníky na oblek – neboť jídlo zůstane pro ně při tak četných osobách – po 25 zl. Vše úhrnem činí 250 zl.
5./ Pro čtyři ženy v kuchyni, čtyři ženy na čištění, zametání, stlaní postelí špitálníků, mytí a podobné práce, k němuž může býti v nutných případech užito i robotných poddaných, na výživu a plat ročně po 40 zl., činí 320 zl.
6./ pro dvě šičky, které mají v opatrování prádlo,mají vydávati špitálníkům týdně vyprané prádlo s bílými prostěradly, mají je opravovati a šíti, ročně po 50 zl., činí 100 zl. Jakož i
7./ dvěma špitálním sluhům čili topičům, jimž mohou býti při velikém množství práce také přidáni robotníci, ročně po 50 zl., činí 100 zl. Poněvadž pak
8./ je pro takové shromáždění starých lidí velmi nutné míti lékárnu, dám lékárnu při zřízení špitálu s počátku opatřiti všemi potřebami, pro příští časy určuji pak pro opatřování potřebných léků /: tz mají pak zdarma dostávati též poddaní na panství, kteří budou sbírati a donášeti byliny do palírny Wasserbrennerei, která je zde skutečně zřízena:/ ročně 300 zl. Dále
9./ Pro doktora lékařství, majícího řádný gradus a zkoušky, který má býti povinen prohlédnouti aspoň tyřikrát do roka shora uvedenou lékárnu a má, kdykoliv bude třeba, přicházeti k nemocným špitálníkům a jim věrně a pilně pomáhati předpisem léků, ročně 100 zl.
10./ Pro roční plat bradýře či lazebníka, který by týdně ošetřoval a podle potřeby léčil případně onemocnělé nebo úrazem postižené chudé lidi a který má bydleti ve špitále nebo blízko
něho 100 zl. Poněvadž pak
11./ především je nutno dbáti na čest Nejvyššího, jeho nejsvětější bohoslužbu a na spásu bližního a poněvadž jsem hluboko v srdci pochopil, že takové staré, ubohé a neduživé osoby, zvláště pak ty, které byly ve válečných službách, žily ve svém mládí nepořádným a pustým životem, vůbec nemyslily nebo jen zřídka na svou
spásu a i jinak málo slyšely nebo chtěly slyšeti o duchovních věcech, a když uvažuji, že takovíto lidé, žijící nyní v klidu, ústraní a nemajíce starosti o potřebnou výživu, mohou býti nejsnáze přivedeni působivým a častějším duchovním napomínáním a povzbuzováním k pravému poznání, ustanovuji, že v tomto špitále, jejž zakládám, má býti stále vydržováno dvanáct tak zvaných Milosrdných bratří/:mezi nimiž musí však býti dva kněží, z nichž jeden
má denně sloužiti o šesté hodině ranní mši v horním kostele:/; pro každého z těchto Milosrdných bratří určuji 100 zl., kněžím pak po 150 zl. na roční vydržování a ošacení činí dohromady 1300 zl. Dále
12./ poněvadž chci, aby také dolní kostel čili krypta měla příkladného světského kněze, zvláště dobře vzdělaného v kazatelství /:ten bude míti povinnost denně ráno o deváté hodině čísti mši svatou ve shora zmíněné kryptě a míti exhortu, aby vzdělal tyto ubohé špitálníky a pohnul je k zbožnému životu:/, má býti to-
muto knězi pro roční vydržování dáváno v penězích a viktuáliích celkem 350 zl. Poněvadž také
13./ nyní zmínění duchovní potřebují čtyři chudé školáky, kteří by jim přisluhovali jak při svaté mši, tak i při jiných církevních úkonech, mají býti k tomu vzati /:hoši:/, kteří umějí dobře čísti, neboť musejí denně jeden po druhém předčítati chudým lidem při stole životopisy svatých a podobné duchovní a zbožné knihy, z těchto pak zvláště mravouku, kterou přeložila má duchovní sestra a která vyšla tiskem. Ačkoliv tito školáci, pokud jde o
výživu a ošacení /:které má býti též zelené:/, snadno se mohou v množství špitálníků přiživiti, přece se jim pro jiné potřebnosti vykazuje ročně po 10 zl. činí 40 zl. Pokud pak
14./ se týče ornátů a věcí do kostela příslušných, kterých je třeba k svatým mším jakož i k jiným duchovním cvičením /:o těch se má sestaviti ve dvou exemplářích inventář, z nichž jeden se má uschovati u panství a druhý ve špitále pro trvalou paměť:/, vykazuji pro denní potřebu světel, vína a podobných potřeb ročně 130 zl., z nichž se však mají zajistiti dvě věčné lampy, jedna v horním a druhá v dolním kostele, zbytek pak má se vždy uschovávat v dobře opatřené skříňce, která zůstane v kostele; kdyby se tak ukázaly snad časem v kostele nebo v jeho příslušenství nějaké nedostatky, má býti zbytku užito na jejich opravy. Neméně
15./ pro neporušené udržování tohoto /:kostela:/ a celé špitální budovy ročně 100 zl. Taktéž
16./ pro různé nezbytné potřeby, jichž zde nelze vyjmenovati, pro zvláštní pokrmy a opětné opatření chybějícího domácího nářadí ročně 260 zl. Poněvadž také
17./ pán otec provinciál shora řečených Milosrdných bratří prohlížívá podle řádových zvyklostí provincii a vždy za tři roky konává cestu do Říma ke generálnímu shromáždění a při této příležitosti dostává vždy na úhradu cestovních výdajů jistou částku, /určuji/ za nyní dotčeným účelem a na roční slavnosti ročních 50 zl. Aby však
18./ sto chudých mužů, pro něž činím tuto nadaci, žilo podle mého názoru a důstojně užívalo této fundace, mají býti povinni, předně vstávati denně o půl šesté hodině; za druhé účastniti se pilně a zbožně svatých mší, zvláště
pak exhort;za třetí zachovávati u stolu mlčení, aby dávali tím pilněji pozor na to, co jim bude předčítáno;za čtvrté zpovídati se a přijímati nejdůstojnější oltářní svátost každý měsíc a tak často, jak určuje instrukce správce špitálu; za páté nervati se ve světnicích, nenadávati, neklnouti, nepřísahati ani nevyvolávati hádek, nýbrž svorně setrvávati v
žádoucím pokoji; za šesté denně po odpolední exhortě modliti se hlasitě ve sboru růženec s litanií v kostele za zakladatele tohoto špitálu; za sedmé držeti si oblek a hlavně bílé prádlo, pokud je to možné, čisté; za osmé při emocích vzájemně si z bratrské lásky pomáhati. Taktéž mají
19./ býti Milosrdní bratři, a to hlavně kněží zavázání: za prvé denně o shora řečené hodině má jeden sloužiti v horním kostele svatou mši, týdně pak mají oba obětovati a to každý po třech svatých mších za mne a za mé zemřelé nejmilejší rodiče,jakož i za všechny zemřelé příslušníky mé hraběcí rodiny; za druhé, o mém výročním dnu budou oba kněží za mě sloužiti zádušní mši, při ní však /:špitální kazatel je povinen sloužiti tuto zádušní mši a míti kázání:/ všichni /Milosrdní/ bratří budou se všemi špitálníky přítomni a budou se za mě vroucně modlitbou k Bohu modliti; za třetí Milosrdní bratří jednotlivě i vespolek budou tyto chudé špitálníky pilně obsluhovati a ve svém veškerém počínání, jak se patří duchovním z lásky k bližnímu a chovancům nadace, dbalým služby chudým, projeví v denních cvičeních milosrdenství, zvláště pak vůči špitálníkům, kteří snad onemocnějí, plnou ochotou a pílí; potom za čtvrté při denním modlení růžence a litanie mají býti vždy přítomni. Pokud
20./ se týče duchovních výkonů špitálního kazatele, bude míti povinnost: předně o deváté hodině, jak je hora zmíněno, sloužiti svatou mši v dolním kostele a pak týdně obětovati tři svaté mše za mě a za mé zemřelé nejmilejší rodiče jakož i za všechny zemřelé z mé hraběcí rodiny; za druhé o výročním dnu mé smrti má věčně konati zádušní mši a tklivé pohřební kázání o marnosti a pomíjivosti zdejších světských věcí; za třetí každou neděli a svátek po obvyklé bohoslužbě má míti kázání a odpoledne pak katechismus; zvláště však za čtvrté velmi pilně a horlivě vykonávati denně exhorty, k nimž mu dají dosti látky a morálních podnětů svátky a dny božích svatých; za páté opatřovati včas nemocné chudé špitálníky svatými svátostmi, těšiti je v takových případech duchovními domluvami a připraviti je v nebezpečí života k blaženému odchodu; k tomu zavazuji výslovně také řádové kněze; za šesté očekávám zcela s nejvyšší důvěrou, že špitální kazatel s Milosrdnými bratry vynaloží co největší duchovní horlivost,
aby to má fundace, jak je v mé poslední vůli či závěti potvrzena, byla neporušitelně a svatosvatě na věky zachována ve všech shora napsaných bodech a klausulích a aby byl tedy můj úmysl pokud jde o nejhorlivější obsluhování a vydržování chudých špitálníků úplně vyplněn. Pokud by
21./ proti očekávání zmínění chudí špitálníci byli jakým koliv bezprávím doby nebo lidí nebo jakýmkoliv jiným způsobem zbaveni držení uvedené fundace, přes to nemá býti tento špitál se všemi svými právy zase ostoupen s pomocí a přispěním mého rodu a dovoláním Královské moci nikomu jinému než zmíněným chudým
lidem. A i kdyby se jiní duchovní či světští lidé /“vyjímaje případ, který je níže výslovně uveden:/ jakýmkoliv jiným způsobem zmocnili této nadace nebo /také/ plného panství, přece budou Milosrdní bratři oprávněni s pomocí dříve uvedené Královské moci a s přispěním místního ordináře vindikovati tuto mou nadaci nebo i panství s veškerým příslušenstvím bez překážky kohokoliv i od nepamětné doby, nebo kdyby si kdokoliv činil nároky na dřívější zápisy a na věčné časy vyplniti tento můj úmysl, pokud jde o nyní zařízenou obsluhu a vydržování 100 chudých mužů, též
zmíněných kněží i výše uvedených sluhů. Nadto, poněvadž
22./ všechny výše vyznačené položky činí celkem 12.000 zl., naproti tomu mé častěji zmíněné panství, jak je známo, dává větší čistý roční užitek, kromě toho lze na venkově zboží koupiti levněji, největší část potřeb lze pak opatřiti z výtěžků panství in natura, takže z výše uvedených úroků, plynoucích ze 100 zl. kapitálu a počítaných jen na 5% zůstává skutečně zbytek 1 000 zlatých, proto určitě chci, aby poměrně s každoročním přebytkem bylo vždy přijato a vyživováno tolik chudých, starých a ubohých mužů; pokud bych pak po vystavení tohoto instrumentu snad i já špitálu něco více dal, poukázal nebo v závěti určil, nebo pokud by časem jiní dobří křesťané z lásky k bližnímu
a pro obecné dobro odkázali k němu nějaké zbožné odkazy, tehdy mají býti peníze taktéž uloženy na bezpečná místa na úrok a za ten má býti přijato tolik chudých mužů a pro ty proto podle povahy věcí a podle nutnosti, která snad může nastati, si výslovně vyhražuji nadání změniti, zmenšiti, odvolati nebo i zcela zrušiti, pokud budu živ;prohlašuji je však za neodvolatelné po mé smrti /:pokud nebude reformováno nebo zrušeno v mé poslední vůli a závěti:/.
Konečně prosím ve vší poníženosti výše jmenovanou Jeho nejvyšší císařskou a královskou Milost, aby nejmilostivěji potvrdila jakožto dědičný král tento můj fundační instrument /:který může býti s povolením Jeho rad a zřízených pánů menších úředníků vložen do královských pražských zemských desek:/. Taktéž pěkně žádám často zmíněnou biskupskou vysokou Důstojnost pana biskupa v Králové Hradci, aby jej /=fundační instrument/ tak též, jakožto místní ordinář svou biskupskou autoritou stvrdil a aby se svými nástupci nad nim držel pevnou ruku, zvláště však a především aby vždy dohlížel, zda se důchodů z panství věrně užívá podle tohoto mého úmyslu pro chudé a zda špitální kazatel horlivě a pilně vykonává každodenní exhorty. Neboť nebylo-li by tomu tak, má míti pan ordinář /=biskup v Král. Hradci/, jeho páni nástupci, jakož i slavná konsistoř moc zaříditi v této věci přísné opatření, a pokud by proti každé naději neměl řád sv. Jana de Deo účinně naplniti tohoto mého úmyslu, kdyby totiž Milosrdní bratři tuto v hořejších bodech uvedenou povinnost nechtěli převzíti a kdyby nechtěli obsluhovati chudé špitálníky
ani konati každodenně to, co zamýšlím, jak je to mým úmyslem, mají pak míti moc /:sc. biskup a konsistoř:/ místo dvanácti fundovaných Milosrdných bratří přijmouti a uvésti duchovní z kongregace sv. Filipa Neriho, zakladatele oratoria. Pak pro potvrzení a trvalé držení všeho toho, což jest výše psáno byly vystaveny dva stejně znějící xempláře zmíněného mého fundačního listu s vlastnoručními podpisy jmen a přitištěnými pečetěmi jak mými, tak i /:titul:/ pánů svědků, kteří sou níže jmenováni a byli k tomu zvlášť vyžádáni /:avšak bez újmy jich nebo jejich příslušníků:/ a z těch /sc. dvou exemplářů/ byl vydán jeden mně jakožto fundátorovi a patronovi, druhý pak špitálu pro trvalou paměť věci.
Stalo se v Kuksu, dne 15. září roku 1711.
L.S. František Antonín hrabě ze Sporcku.
L.S. Romedi František z Thunu.
Regnerus František Antonín svobodný pán z Hemm a Hemmsteinu.
L.S. František Karel svobodný pán z Vogten.
L.S. Václav Leopold Kunz ze Freienthurnu.
Specifikace fundační částky.
Na 100 chudých špitálníků po 80 zl. 8 000 zl.,
Dvěma správcům špitálu po 200 zl. 400 zl.,
1 kuchyňský písař 100 zl.,
2 kuchařům a 2 kuchařským pomocníkům 250 zl.,
8 ženám 320 zl.,
2 šičkám 100 zl.,
2 topičům 100 zl.,
lékárně 300 zl.,
doktoru lékařství 100 zl.,
lazebníkovi 100 zl.,
Milosrdní bratří 1300 zl.,
Špitální kazatel 350 zl.,
4 školáci 40 zl.,
kostelní příslušenství 130 zl.,
na střechy 100 zl.,
různé potřeby 260 zl.,
otci provinciálovi 50 zl.,
Úhrnem 12 000 zl.
Znamení #
Specifikace, kolik viktuálií in natura má býti vydáno Jednotlivým mužům za 80 zl. rýnských, které byly výše podle
Fundace vykázány na každého muže.
zl. krejc. pen.
Chleba denně po 1+1/2 libře, týdně 10+1/2 libry;vydá ročně
4 strychy 2 věrtele žita počítáno po 1 zl. činí 4 30
Masa denně po 3/4 libry; ryby o postních dnech též po 3/4 libry; pak se přidává 27 liber, aby se mohlo
dvojnásobně hodovati na veliké a jiné svátky; vydá tedy za rok 300 liber masa a ryb, které dohromady na
penězích, po 3 krejcařích 3 penízích, vydají 17 30
Pivo denně každému po 1 pintě, čili ročně po 3sudech /:nepočítaje v to prostřední pivo
čili potoky, které z každé várky jde v množství 1+ 1/2 sudu pro chovance a čeleď:/, sud počítají po
5 zl., činí ročně 15
Vína se povoluje týdně po 1 žejdlíku na osobu,kteréž se má vydávati na sváteční dny, nebo v čase
potřeby; za to se ročně počítá 2 36
Příkrmu měsíčně po 1 osmince pšenice na mouku, činí ročně 3 věrtele 1 osminku, po 1 zl. 15 krejc 0 5+5/8
Ječmena na kroupy ročně 1 strych 2 věrtele 2 osminky, po 45 kr. činí
1 13 3/4
Hrachu ročně 2 věrtele 1 osminku 3 měrky, po
1 zl. 15 kr. činí 0 45 4+1/8
Dusaného prosa ročně 3 osminky 1 měrka, po
1 zl. 36 kr. 0 39
Soli měsíčně 2+1/2 žejdlíku činí ročně do-
hromady 3 osminky 2+1/2 žejdlíku, po 2+1/2 krejc. 1 21 1+1/2
Mléka týdně 2 žejdlíky, pinta po 2 kr.,
činí ročně 0 52
Vajec na každou osobu, ročně dvě kopy,
po 15 kr. 0 30
Másla týdně 1/2 libry činí ročně 26 liber,
po 6 krejc. 2 36
Sýra týdně 1/2 libry činí ročně 26 liber,
po 2 kr. 0 52
Na koření, ocet, olej a křen ročně 1 24
Na světlo na čtyři měsíce pro osobu 1 10
==========================================================
Součet roční výživy jídlem a pitím pro osobu činí 52
N.B. Poněvadž kromě těchto 52 zlatých, připadajících na stravu je určeno výše v šestnáctém bodu fundace ještě jistá částka, opatří a povolí se z toho špitálníkům pro lepší bydlo podle prastarého zvyku na Štědrý den vánočka a perník, v masopustě koblihy, na Velikonoce beránci, na Martina husy a co je jinak obvyklé taktéž ovoce ze zahrad, jakož i zelenina pěstovaná pro jejich potřebu.
Na šaty,
zl. krejc. pen.
které mají býti z tmavě zeleného sukna a které na dva roky vedle jiných potřeb, docela stačí, totiž kabát, kamizola a pár soukenných, pak dva páry plátěných kalhot, které se mohou v létě za vedra nositi samy, v zimě pak pod soukennými kalhotami, taktéž za dva páry vlněných, 2 páry plátěných punčoch,2 páry obuvi, klobouk, 6 košil, 6 nákrčníků a 4 ručníky se počítá jako Na volný kabát, kamizolu a kalhoty 10 loket sukna,
každý loket aspoň po 1 zl., činí 10
Devět loket látky na podšívku /:pag:/
po 24 kr. činí 3 36
Půl lokte černého plátna na kabát za 5
Čtyři lokte bílého plátna na podšívku pod
kamizolu a kalhoty po 7 kr. 0 28
Čtyři lokte téhož na letní kalhoty 0 28
Též na dva páry lněných punčoch 0 18
Mzdy krejčímu za úplné šaty a 2 páry punčoch 1 45
Za přezky a niti 0 04
Za 2 páry vlněných punčoch po 45 kr. 1 30
Za 2 páry obuvi po 1 zl. 2
Za klobouk na 2 roky 0 45
Za zelenou čepici, která se má nositi doma 0 17
Za šest košil s nitěmi po 48 kr., činí 4 48
Za šest nákrčníků po 15 kr., činí 1 30
Za čtyři ručníky, které jsou po dvou loktech
délky prostřiženy, za 4 lokte po 9 kr., činí 0 36
Za 8 kapesníků po 10 kr. 1 20
Za hřeben, látání a opravy šatů a punčoch,
též na šňůrky či knoflíky ke košilím 0 30
Souhrn ošacení na 2 roky činí 30
Průměrně na rok připadá 15
Pro osobu se tedy rozvrhuje a počítá na rok:
na stravu 52
na šaty 15
na stolní příbor 4 30
na ložní soupravu 3
na léky 5
také každému /špitálníku/ pro volné použití
jakožto almužna, což se má na dvakrát rozděliti 30
To jest 80
Instrukce,jak se má chovati správce špitálu a jak má plniti svou povinnost.Předně:
Za prvé/ má správce špitálu býti nejen sám dobrý, zbožný, ctnostný, rozumný, vážený a svědomitý muž, nýbrž má též:
Za druhé/ vésti podřízené špitálníky k bázni Boží, míru a svornosti, nedovolovati, aby mezi nimi byly hádky, sváry,klnutí, nadávání či jiné mrzuté věcí, nýbrž má je častěji napomínati, aby dodržovali povinnosti, které jsou jim výše ve fundaci předepsány; taktéž
Za třetí/ má věrně zacházeti s věcmi, patřícími ke špitálu a velmi bděle pečovati, aby špitálníkům bylo dáváno podle spravedlnosti to, co jim pro denní výživu určeno, aby každý dostal své a aby vše bylo upřímně vyúčtováno; zvláště si má
Za čtvrté/ dáti záležeti na tom, aby špitálníci měli šaty a zvláště bílé prádlo čisté, pročež bude míti osoby pro
tyto věci ustanovené a placené, důrazně k tomu, aby opatřovaly týdně jak špitálníky, tak i jejich postele bílím a vypraným prádlem; aby však v této věci nebylo nedostatku, bude
Za páté/ pečovati, aby hospodářský úředník dodal za vlnu dobré sražené sukno tmavě-zelené barvy jakož i silné dobré plátno, z čehož pak dá zhotoviti chudým špitálníkům potřebné na šaty, prostěradla, košile, nákrčníky, ubrousky a jiné šátky/:jak rozvrh na to dobře postačí:/. A ačkoliv všechno bílé prádlo má míti šička v úschově, přece bude
Za šesté/ správce špitálu na ní pilně dozírati a dá si od ní měsíčně vykázati a přepočítati, aby se z toho pod rukou nic neztratilo a aby to co bylo nově uděláno, bylo vedeno v účtech, roztrhané věci aby byly opraveny, zcela staré kusy
však, které již nestojí za látání, aby byly odepsány a užity na hadry. Co se pak
Za sedmé/ ze starých šatů odloží, to má správce špitálu, avšak s vědomím duchovních nebo konventu/:jimž přísluší rozdělování takové a jiné almužny:/ rozděliti chudým poddanským žebrákům nebo chudým vdovám a sirotkům. Aby také
Za osmé chudí špitálníci byli lépe obsluhováni a aby se mohlo lépe dávati pozor na to i ono, vybere správce špitá-
lu deset nejrozumnějších a nejschopnějších mužů a každému z nich svěří dozor nad devíti muži, aby tito, pomáhajíce jeden druhému, tím lépe udrželi jednotu mezi ostatními, každý z nich aby 9 osob, jež jsou mu podřízeny, napomínal a povzbuzoval k bázni Boží, vykonávání obvyklé pobožnosti, slyšení denních exhort, užitečnému vnímání duchovního předčítání a k udržování čistoty; a má také dohlédnouti, kdyby se snad někdo nedostavil k svaté mši, ex-
hortě nebo k jídlu, zda se tak stalo pro vzniklou nemoc či z lenosti, a ihned to oznámiti správci špitálu; kdyby snad nemoc byla nebezpečná, má to ihned ohlásiti zpovědníkům, aby nemocný byl včas zaopatřen svatými svátostmi. Vedle těchto deseti nyní vzpomenutých mužů má /správce/
Za deváté/ vybrati několik z hbitějších a silnějších a uložiti jim střídavě tyto úkony: dva,kteří budou denně v
půl šesté buditi špitálníky, večer přinesou vodu na umytí a v zimě jim rozsvítí světlo, také budou zvoniti ráno, v poledne a večer Zdrávas Maria, k svaté mši, k exhortám a k jídlu; čtyři další, kteří budou opatrovati jídelní příbory, prostírati na stůl a přinášeti i odnášeti jídla; dva, kteří v obvyklou dobu donesou pivo ze sklepa a nalejí je do džbánků chudých /“chovanců:/; dva, kteří budou dbáti jak o nové tak i o staré šaty a uschovají je před moly; dva, kteří potřebné podávají v lékárně a v palírně Wasserbrennerei; a bylo-li by jinak k jiným věcem potřeba jednoho, dvou či více, má /správce špitálu/ k tomu vedle špitálních sluhů určiti mladší a silnější, staré pak a slabší má nechati v klidu. Pokud by ale
Za desáté/ některý odpíral poslušnost nebo začal se nezřízeně chovati, má ho správce špitálu nejprve tajně potre-
stati slovní výtkou, potom, kdyby se nelepšil, přede všemi veřejně přísnou domluvou a odnětím několika obědů, konečně pak, jestliže by i toto bylo marné, trestati vězením; pokud by však po tomto všem, nebylo u něho patrné zlepšení ani by se nemohlo v ně doufati, má býti s povolením vrchnosti ze špitálu zcela vyloučen. Toto povolení se
Za jedenácté/ vyžaduje i tehdy, má-li býti přijat nový špitálník na prázdné místo po někom. Neboť ačkoliv /:jak je
nahoře ve fundaci Nr. 1 nařízeno:/ mají míti mí poddaní přednost před všemi jinými, přece musejí i oni stejně jako cizinci dokázati, že počestně žijí, při čemž správce špitálu má nejen zkoumati vysvědčení, která předloží, nýbrž má se snažiti vypátrati také z jejich mravů a z jiných věcí, zda jsou počestného původu a zda jsou hodni této almužny. Poněvadž pak
Za dvanácté/ v takovém dobře spořádaném společenství je častější usmíření s Bohem chvályhodné i užitečné, má správce špitálu velmi pilně míti všechny osoby, sobě svěřené, k tomu, aby o všech hlavních svátcích, kterými jsou Vánoce, Velikonoce a Letnice, pak na den velikého svatého Jana de Deo, na kterýž den připadá památka mého narození, též na některé veliké Mariánské svátky, jakož i na den mé časné smrti a veskrze pak každý měsíc jednou přistupovati ke svaté zpovědi a přijímání nejdůstojnější oltářní svátosti v pěkném pořádku a příkladnosti. Ačkoliv sice nakonec
Za třinácté/ mám důvěru ke správci špitálu, že nejen bude podle toho zcela horlivě žíti a co nejpřesněji vyplňovati
všechny body, zmíněné výše ve fundaci, nýbrž bude také co nejhorlivěji dbáti, aby chudí špitálníci byli za 80 zlatých rýnských, které jsou pro každého určeny, co nejlépe opatřeni výživou, šaty, bílým prádlem, ložní soupravou a jinými potřebami a aby jim bylo od hospodářských úředníků vše správně vydáváno bez jakékoliv újmy a podvodu. Pro lepší uskutečnění toho má pak /správce špitálu/ revidovati všechny účty, dříve než budou odevzdány vrchnosti, a má dohlížeti, zda chudí špitálníci obdrželi vše, co se pro
ně měsíčně účtuje.
Ačkoliv to vše, prohlašuji, zcela od správce špitálu očekávám, přece ho tímto znovu s hrozbou božího trestu zavazuji, aby nejen se vším svědomitě zacházel, nýbrž aby také, bylo-li by špitálníkům v tom či onom něco z této jejich fundace odebráno, zadrženo a kdyby to nechtělo býti napraveno, to oznámil na místě a jménem celé obce Jeho biskupské Důstojnosti nebo slavné konsistoři, a aby nejposlušněji prosil o zastavení takové protiprávní zištnosti. Aby pak tyto všechny body obsažené v této instrukci byly vždy neporušeně zachovávány, nařizuji v této věci vážně, aby každý správce špitálu, dříve než bude přijat, na ně /:body instrukce:/ před celou obcí složil osobní přísahu v přítomnosti duchovních a úředníků hospodářských.
Poznámka.
Poněvadž rozhodně chci, aby tato má nadace, jak bylo výše řečeno, byla na věčné časy ve všech a každém /bodě/ úplně držena a vyplňována – poněvadž však denní zkušenosti učí, že takové fundace se dodržují sotva či nejdéle sto let podle úmyslu zakladatelova a v této době bývají fundační listy od těch, kdož je mají plniti a mají je ve správě a péči, zadrženy, změněny či docela potlačeny a tímto způsobem osoby, fundací obdařené, nevědí, co
jim náleží, následkem čehož nadace postupně mizí a užívá se jí na jiné věci – a jí mám zvláštní přání, aby tomuto nešvaru a hanebnému zneužití bylo odpomoženo, nařizuji tímto, aby u špitální obce nejen vždy zůstal a byl uchován originální exemplář tohoto mého fundačního instrumentu, nýbrž také aby tento instrument byl znovu, bude-li nutno, vydán tak, jako je nyní tiskem zhotoven, aby byl veřejně vyvěšen na tabuli v refektáři pro informaci každého a aby byl každý měsíc čten plnému shromáždění za tím účelem, aby všichni povždy věděli, jak mají býti podle
mé nadace chováni a zásobováni. Kdyby pak jim někdo, ať je to kdokoliv, snad zadržel nebo odebral něco z výživy a nutné obsluhy, které jsou navrženy, a kdyby se zjistilo, že správce špitálu měl proti své instrukci na tom účast, mají špitálníci míti právo zvoliti si několik osob z obce, vyslati je k panství, biskupům či konsistoři a s jejich případnou pomocí domáhati se svého.
František Antonín hrabě ze Sporcku. Léta Páně 1731 a dále
L.S.
