Řád svatého Huberta a současnost

Řád sv. Huberta navazuje na více jak třistaletou tradici, kdy dne 3. listopadu 1695 byl založen Františkem Antonínem hrabětem Sporckem, který se stal prvním velmistrem Řádu. Byl to právě on, osvícenec a tvůrce dodnes obdivované krajiny kolem Kuksu, který v regulích Řádu jedinečně spojil myšlenky novodobé myslivosti a humanismu, které poznal při svých cestách po Evropě.

„Řád byl zřízen za tím účelem, aby ti, kteří budou do Řádu přijati, byli odvráceni od různých marnivých a záludných skutků a oddávali se raději nevinné a ušlechtilé myslivosti…“

Věhlas Řádu sice pohasl po smrti zakladatele, ale myšlenky lákaly dál. Několikrát se uskutečnily pokusy obnovit Řád, ale až v roce 1978 opět zazněla slova slavnostního řádového slibu. Další jeho činnost byla až do roku 1989 uskutečňována ilegálně. Po listopadu 1989 se aktivita Řádu konečně mohla obrátit na veřejnost. Rok 1993 se pak stal rokem ofi ciální registrace novodobého Řádu sv. Huberta a byla potvrzena kontinuita s původním řádem Sporckovým. Novodobý Řád se plně hlásí k návaznosti na poslání původního Řádu. Jeho činnost lze rozdělit do dvou okruhů. Na činnosti věnující se zachovávání a podpoře ušlechtilých mysliveckých tradic a na činnost charitativní, směřující nejen na podporu svých členů, ale i ve prospěch památek svázaných s posláním Řádu a odkazem jeho zakladatele.

V čele Řádu stojí velmistr Řádu. Poradním sborem je rada mistrů. Členové Řádu mohou být velmistrem pasování na rytíře. Řád vyvíjí svou oblastní činnost pod hlavičkou prefektur, kterých je dvanáct. Řád se v souladu se svým posláním věnuje řadě činností, určených členům a veřejnosti:

  • Vzdělávání a osvěta – každoroční semináře se zahraniční účastí k otázkám myslivosti, odborné semináře a společenské prezentace Řádu svatého Huberta a celé myslivosti
  • Hubertovy listy – informačně vzdělávací bulletin
  • Slavnosti na Kuksu – největší myslivecké slavnosti v ČR, které se konají vždy počátkem října. Obdobné myslivecké slavnosti se konají ve všech prefekturách ŘsH, a to postupně od jara do podzimu
  • Svatohubertská troubená mše v chrámu sv.Víta v Praze – koná se vždy v říjnu. Přítomnost lesních rohů na mši je připomínkou zavedení fanfár do mysliveckých ceremoniálů hrabětem F. A. Sporckem
  • Mezinárodní spolupráce – Řád svatého Huberta se ve své novodobé podobě začlenil do velké rodiny řádů se stejným posláním v zahraničí