Hospitální nadace Františka Antonína hraběte Sporcka

Zakladatel  F.  A.  hrabě  Sporck



František Antonín hrabě Sporck, zakladatel Hospitální nadace, si díky svému vzdělání i setkání s osvícenectvím jižní Evropy uvědomoval nezbytnost pomoci člověka člověku.

Uvádí se, že tento významný majitel rozsáhlých panství ve východních Čechách v době velké nouze v r. 1695 otevřel sýpky na svých panstvích pro všechny potřebné a mezi své poddané rozdal přes 900 korců obilí. Pamatoval i na křesťany zajaté v náboženských válkách a odkázal řádu Trinitářů 100 tisíc zlatých na vykupování zajatců. Zásadním činem hraběte Sporcka, sahajícím svým významem daleko do budoucnosti, je však stavba Hospitálu a odkaz trvalé finanční podpory pro zajištění dožití 100 starých mužů z jeho panství.

Zbudování Hospitálu
Hrabě Sporck dal s počátkem 18. století stavět kostela a špitální budovy „aby v něm mohli chudí staří muži ubytováni býti a bez všelikých starostí poslední dny svého života zde prožili".Rozsáhlý komplex budov vznikal na kopci na pravém břehu Labe, naproti osadě Kuks a Sporckově sídlu. V duchu současných ideálů krásy a umění vznikly před průčelím Hospitálu řady podivuhodných soch, dílo slavného barokního umělce Matyáše Brauna, přestavující lidské ctnosti i nepravosti a osmero blahoslavenství. Před kostelem se rozprostírala terasa, pod níž se skrývala Sporckova hrobka. Věčné světlo, blikající přes údolíčko Labe z hrobky,  mělo připomínat hraběti pomíjivost života, (Memento mori).
Zakládací a věnovací listiny hospitálu mimo jiné přesně určují, například  (text celé nadační listiny v podmenu: „nadační listina".
...starci přijatí do hospitálu mají zvláštní kroj, kterým se od ostatních liší...
...k snídani mají starci polévku, v poledne kromě polévky jídlo masité s příkrmem, večer polévku a příkrm...
...každý dostane v neděli a o svátcích 1 litr piva a každý druhý den bochníček chleba...
...kromě toho dostává každý peněžitou náhradu za víno a přiměřený obnos peněžitý za ovoce ze zahrad...
Hrabě Sporck se sám však příchodu starců do Hospitálu nedožil. Zemřel v roce 1738, rok před potvrzením Nadace panovníkem Karlem VI. Správou nadačního jmění byl dědičně pověřen administrátor z rodiny. Poslední vykonavatel této správy, Gustav Sweerts Sporck, zemřel r. 1934.
Sporckův Hospitál přežil po téměř 300 let bez zásadní změny. Až do roku 1974 zde byl domov důchodců. Poslední „staří a bezmocní" odsud odešli až před jeho rekonstrukcí.

Současnost
K odkazu Sporckovy Hospitální nadace se přihlásil po svém obnovení v roce 1992 Řád sv. Huberta, nástupce a pokračovatel původního Řádu sv. Huberta hraběte Sporcka. Hospitální nadace  Františka Antonína hraběte Sporcka byla znovu řádně zaregistrována v roce 1993 a Řád zde navazuje na původní nadaci Šporkovu s akcentem na nové poslání charitativní náplně a nových aktivit reality 21. století.

Poslání Nadace
- usilovat o rozšíření majetku a tento využít pro původní určení tj. pro podporu duchovní, myslivecké a lovecké aktivity členů Řádu.
- podílet se na podpoře aktivit na záchranu a obnovu mysliveckých, lesnických, rybářských, přírodopisných a církevních památek v duchu tradic původní Nadace.
Hospitální nadace Františka Antonína hraběte Sporcka pracuje zcela bez státních příspěvků - její chod je financován pouze z darů a příspěvků. Hlavním přispěvatelem je její zakladatel, Řád svatého Huberta prostřednictvím svých členů a jejich aktivit. Jednou z prvních akcí Hospitální nadace bylo zorganizování pomoci ekologicky zdevastované krajině v nejchudší části jižní polokoule - na Haiti. V akci „Studny pro Haiti". Byla zde za finančního přispění Řádu sv. Huberta zbudována studna s pitnou vodou. Dalšími akcemi byly podpory dětských letních táborů s mysliveckou tématikou, kreslířské soutěže, spoluvydávání literatury s tématikou, lovu, myslivosti a přírody apod. …


HOSPITÁLNÍ NADACE
Františka Antonína hraběte Sporcka
Myšlenky Nadace je třeba hledat již na konci 17. století, kdy František Antonín hrabě Sporck významný majitel rozlehlých panství ve Východních Čechách si díky svému vzdělání i setkání s osvícenectvím jižní Evropy uvědomoval nezbytnost pomoci člověka člověku. Uvádí se, že v době velké nouze v roce 1695 otevřel sýpky na svých panstvích pro všechny potřebné a mezi své poddané rozdal přes 900 korců obilí. Zásadním činem hraběte Sporcka, sahajícím svým významem daleko do budoucnosti, je však stavba hospitálu na Kuksu a odkázání trvalé finanční podpory pro zajištění dožití 100 starých mužů z jeho panství, svěřených do péče Milosrdným bratřím. V roce 1707 začíná se stavbou kostela na Kuksu a postupně i se stavbou špitálních budov, „ ... aby v něm mohli chudí staří muži ubytováni býti a bez všelijakých starostí poslední dny svého života zde prožili.“

Rozsáhlý komplex budov vznikal na kopci na pravém břehu Labe, naproti osadě Kuks a Sporckově sídlu. V duchu současných ideálů krásy a umění vznikly před průčelím hospitálu řady podivuhodných soch, dílo slavného barokního umělce Matyáše Brauna, představující lidské ctnosti i neřesti a osmero blahoslavenství.

Završuje tak myšlenku svého otce postarat se o vysloužilé poddané a služebnictvo mužského pohlaví. Hospitální nadace dostala do vínku značné jmění z rozsáhlého majetku hraběte. Hrabě Sporck se sám však příchodu starců do hospitálu nedožil. Zemřel v roce 1738, rok před potvrzením Nadace panovníkem Karlem VI.

Sporckův hospitál přežil kontinuálně po téměř 300 let bez zásadní změny. Až do roku 1974 zde byl domov důchodců. Poslední „staří a bezmocní“ odsud poté odešli kvůli plánované rekonstrukci ...

Když po svém obnovení v roce 1989 resp. 1993 hledal Řád sv. Huberta cestu k naplnění charitativní činnosti svého poslání, ujal se logicky také tohoto Sporckova odkazu. V roce 1993 byla zaregistrována Nadace Řádu sv. Huberta a v roce 1998 byla přeregistrována pod názvem Hospitální nadace Františka Antonína hraběte Sporcka. Nadace pracuje zcela bez státních příspěvků a její chod je financován pouze z darů a příspěvků. Jednou z prvních akcí bylo zorganizování pomoci ekologicky zdevastované krajině na Haiti. V současné době se rozbíhají další různé zajímavé charitativní nadační projekty.